Julius Caesar
Gaius Julius Caesar (12./13. července 100 př. n. l. – 15. března 44 př. n. l. Řím) byl vojevůdce, politik a jeden z nejmocnějších mužů antické historie. Sehrál klíčovou roli v procesu zániku římské republiky a její transformace v císařství.Z jeho jména pochází titul caesar a odvozené císař (rusky ''car'', německy ''Kaiser'', dánsky '' kejser'', polsky ''cesarz'' aj.), kterým ale sám Caesar nebyl; prvním římským císařem se stal až jeho prasynovec a adoptivní syn Augustus (vládnoucí v letech 27 př. n. l. – 14 n. l.). (Starořímská výslovnost byla [kaisar]; dnešní výslovnost [cézar] pochází až z pozdní antiky či raného středověku.)
Jako stoupenec politické frakce populárů vytvořil spolu s Marcem Liciniem Crassem a Gnaeem Pompeiem Magnem tzv. první triumvirát, který po několik let dominoval římské politice. Caesarovy výboje v Galii rozšířily římskou moc hluboko na sever. Caesar dále jako první Říman pronikl do Británie a za řeku Rýn. Rozpad triumvirátu po smrti Crassa přivedl Caesara do konfliktu s Pompeiem podporovaným římským senátem. Překročením řeky Rubikonu v roce 49 př. n. l. zahájil Caesar občanskou válku, na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu.
Po uchopení moci zahájil rozsáhlé reformy římské společnosti a vlády. Rovněž byl zvolen doživotním diktátorem. Tím však podnítil Marca Junia Bruta a řadu dalších římských senátorů, aby ho o březnových idách roku 44 př. n. l. v senátu zavraždili. Strůjci tohoto činu doufali v obnovení republiky. Jejich akce ale vedla pouze k rozpoutání nového kola občanských válek, z něhož vyšel jako vítěz Caesarův adoptivní syn Octavianus, který poté nastolil římské císařství. V roce 42 př. n. l. byl Caesar římským senátem oficiálně prohlášen za jednoho z římských bohů.
Mnohé z Caesarova života je nám známo z jeho vlastních ''Zápisků'' (''Commentarii''), které sepsal ze svých vojenských tažení. Mezi další soudobé prameny náleží také dochované dopisy a projevy Caesarova politického soupeře Cicerona, historické dílo Sallustia či Catullovy básně. Další podrobnosti o Caesarově životě byly zachyceny pozdějšími historiky – Appiánem, Suetoniem, Plútarchem, Cassiem Dionem a Strabónem. Získáno z Wikipedie
-
1
-
2Autor Caesar, Julius
Vydáno 1856New York : Harper & brothers, 1856.xviii, [2], 493 p. : front. (port.) ill., plates, fold. map, diagr. ; 20 cm. -
3Autor Caesar, Julius
Vydáno 1574Antverpiae, Chr. Plantinus, 1574.[24], 79, [1], 487, [65] p. ill. 8vo. -
4
-
5
-
6
-
7Autor Caesar, Julius
Vydáno 1859New York, Harper & Brothers, 1859.xviii, [2], 493 p. front. (port.) illus., plates, fold. map. -
8Autor Caesar, Julius
Vydáno 1549En Paris, Vendese la presente obra enla çiudad de Anueres, ala enseña dela polla grassa, y en Paris ala enseña dela Samaritana, cabe sant Benito, 1549.63 p., 343 leaves [i.e. 686 p.], [18] p. -
9
-
10
-
11
-
12Autor Caesar, Julius
Vydáno 1942Bruxelles, Office de publicité, 1942.101, [1] p., 1 ̋. front., maps, plans. 20 cm. -
13Autor Caesar, Julius
Vydáno 1518Milano, Agostino da Vimercate, per Nicolo da Gorgonzola, 1518.232 p. 4to. -
14
-
15Autor Caesar, Julius
Vydáno 1570Antverpiae, Chr. Plantinus, 1570.[24], 79, [1], 499, [29] p. ill. 8vo. -
16Autor Caesar, Julius
Vydáno 1498Toledo, Pedro Hagembach, a costa de Melchor Gorricio, 1498.[10], CLIX, [6] l. -
17
-
18
-
19Autor Caesar, Julius
Vydáno 1962Moskva, Izd-vo Akademii nauk SSSR, 1962.418 p. illus., port. 22 cm. -
20