Peru
Peru,, , }} plným názvem Peruánská republika,, , }} je stát na západě Jižní Ameriky. Na severu hraničí s Ekvádorem a Kolumbií, na východě s Brazílií, na jihovýchodě s Bolívií, na jihu s Chile a na jihozápadě s Tichým oceánem. Jeho území sahá od suchých pobřežních plání na západě přes vrcholky And, které se táhnou od severu k jihovýchodu země, až po tropický deštný prales v povodí Amazonky na východě s řekou Amazonkou. Podobně je rozmanité podnebí, od aridního na jihozápadě, přes alpínskou tundru v Andách po tropické na severovýchodě. Peru se dělí do 25 regionů, na ploše přibližně 1,29 mil km² žije přes 34 milionů obyvatel, je tak 19. největší zemí na světě a třetí největší v Jižní Americe. Hlavním a největším městem je Lima, mezi další velká města patří Arequipa, Trujillo a Chiclayo. Asi 60 % obyvatel jsou míšenci, 22 % Kečuánci, 6 % běloši. Úředním jazykem je španělština, regionálně kečuánština, ajmarština a další domorodé jazyky. Přes 90 % obyvatel se hlásí ke křesťanství.Peruánské území bylo v antice a středověku domovem několika kultur a má jednu z nejdelších civilizačních historií ze všech zemí. Jeho dědictví sahá až do 10. tisíciletí př. n. l. k civilizaci Norte Chico, nejstarší civilizaci v Americe, která je považována za jednu z kolébek civilizace. Mezi významné následující kultury a civilizace patří kultura Nazca, Močiská říše, říše Vari a Tiwanaku, království Cuzco a Incká říše, největší známý stát v předkolumbovské Americe. V 16. století dobyla tuto oblast Španělská říše a Karel V. zde založil místokrálovství s oficiálním názvem Peruánské království, které zahrnovalo většinu jihoamerických území a jehož hlavním městem byla Lima. Vysokoškolské vzdělávání v Americe začalo oficiálním založením Univerzity svatého Marka v Limě v roce 1551.
Peru formálně vyhlásilo nezávislost na Španělsku v roce 1821 a po vojenských taženích Bernarda O'Higginsa, José de San Martína a Simóna Bolívara, jakož i po rozhodující bitvě u Ayacucha, dosáhlo nezávislosti v roce 1824. V následujících letech země nejprve trpěla politickou nestabilitou, až do období relativní ekonomické a politické stability, které nastalo díky těžbě guána a skončilo tichomořskou válkou (1879–1884). Po celé 20. století se Peru potýkalo s politickou a sociální nestabilitou, včetně vnitřního konfliktu mezi státem a partyzánskými skupinami, proloženého obdobími ekonomického růstu. Zavedení ''Plánu Verde'' posunulo Peru v 90. letech 20. století k neoliberální ekonomice pod autoritářskou vládou Alberta Fujimoriho a Vladimira Montesinose, přičemž politická ideologie Fujimorismu zanechala trvalý otisk na správě země, který přetrvává dodnes. První desetiletí 21. století bylo ve znamení hospodářského růstu a snižování chudoby, ale následující desetiletí odhalilo dlouhodobé sociopolitické slabiny, které se ještě zhoršily politickou krizí vyvolanou Kongresem a pandemií Covid-19, což vedlo k období nepokojů, které začalo v roce 2022.
Peru je unitární poloprezidentskou republikou, hlavou státu je prezident, zákonodárnou moc má jednokomorový kongres. Země je považována za rozvíjející se trh a ekonomiku s průměrným příjmem. Mezi její hlavní ekonomické aktivity patří zemědělství, těžba, rybolov, stavebnictví a obchod, spolu s dalšími rostoucími odvětvími, jako jsou telekomunikace a biotechnologie. V indexu lidského rozvoje se umístila na 79. místě. Peruánská kultura je rozmanitá v důsledku intenzivního míšení ras, které má svůj původ v koloniálním období a vyniká obrovskou biodiverzitou země. Velká směsice kulturních tradic vedla k rozmanitosti umění, kuchyně, literatury a hudby. Země je součástí skupiny ''Pacific Pumas'', politického a ekonomického seskupení zemí podél tichomořského pobřeží Latinské Ameriky a zaujímá vysoké místo v žebříčku sociální svobody a je považována za střední mocnost. Peru aktivním členem Asijsko-pacifického hospodářského společenství, Pacifické aliance, Komplexní a progresivní dohody o transpacifickém partnerství a Světové obchodní organizace. Získáno z Wikipedie
-
1
-
2
-
3
-
4
-
5
-
6
-
7Vydáno 1902[Place of publication not identified] : [publisher not identified], [1902]1 online resource (1 volume (various pagings))“...Peru...”
LLMC Digital
On-line přístup -
8Vydáno 1976Lima : [Editorial Nueva Educación], [1976]1 online resource (445 pages)“...Peru...”
LLMC Digital
On-line přístup -
9Vydáno 1966[Lima] : Ediciones Jurídicas, 1966.1 online resource (2 volumes)“...Peru...”
LLMC Digital
On-line přístup -
10Vydáno 1976Lima, Perú : Publi-Center, 1976.1 online resource (420 pages)“...Peru...”
LLMC Digital
On-line přístup -
11Vydáno 1965Lima : Editorial Thesis, 1965.1 online resource (74 pages)“...Peru...”
Center for Research Libraries
On-line přístup -
12Vydáno 1973Lima : Editorial Mercurio, [1973?]1 online resource (146 pages)“...Peru...”
LLMC Digital
On-line přístup -
13Vydáno 1975[Lima] : Editorial Inkari, [1975?]1 online resource (72 pages) : illustrations.“...Peru...”
LLMC Digital
On-line přístup -
14Vydáno 1977[Lima] : [Lima S.A.], 1977.1 online resource (31 pages)“...Peru...”
LLMC Digital
On-line přístup -
15Vydáno 1953Lima, Perú : Enrique Normand, [1953]1 online resource (78 pages)“...Peru...”
Center for Research Libraries
On-line přístup -
16Vydáno 1973Lima : Editorial Mercurio, [1973?]1 online resource (85 pages)“...Peru...”
Center for Research Libraries
On-line přístup -
17Vydáno 1933Lima : J. Newton, 1933.1 online resource (43 pages)“...Peru...”
Center for Research Libraries
On-line přístup -
18Vydáno 1726[Lima : s.n., 1726][7] p.Další autoři: “...Castelfuerte, José Armendáriz, marqués de, viceroy of Perú...”
-
19Vydáno 1766[Lima : s.n., 1766][7] p.“...Peru...”
-
20Vydáno 1906Barcelona, Impr. de Henrich y comp., 1906.2 v. xxv maps 29cm.“...Peru...”